Děkuji ti "známý a zároveň neznámý" příteli za tu obrovskou trpělivost, kterou si se mnou měl a (doufám) ještě budeš mít. Pro mne bylo strašně těžké opustit to místo, kde bývalo někdy tak hezky. Teď už tam jenom chodím koukat a to už taky jen někdy, protože už chci jít dál a neohlížet se. Už jenom proto, jsem se dnes zde ve sportovních zprávách koukla znovu na diskuzy a svůj příspěvek pod svým starým nickem nenašla. Tolik nenávisti jsem skutečně nečekala. Ale o tom vlastně nechci psát. Včera jsem poslouchala oblíbenou radiovou stanici a musela jsem se smát. Myslím, že víš, která to je. Obzvlášť mě rozesmály dva telefonáty, první byl od řidičky, která na silnici nalezla malý konferenční stolek, no a ten druhý od řidiče, který našel na silnici lopatu!  Vlastně proto jsem udělala, to co jsem udělala a nelituji toho. Dal jsi mi krásnou hračku a já skutečně nevím jak ti mám poděkovat.

Bohužel moje mašinka si zase postavila hlavu a nějako nechce spolupracovat, takže nevím, kdy se zde zase objevím a jak dlouho to zde bude takové nevlídné.